International Comparison of Abortion

This Master’s Thesis focuses on international comparison of fertility and induced abortion indicators among selected European countries including Bulgaria, Czech Republic, Poland, Spain and Sweden. These countries were chosen according to their geographical location and legislative approach to the question of induced abortion. The fundamental source of data was the European Statistical Office, also known as Eurostat. Due to insufficient values of some indicators, the United Nation’s and Human Fertility’s databases were applied as well. The theoretical part of this thesis explains the elementary terms related to abortion and fertility. In this research, the differences between abortion types and the legislative development are explained as well as the contraceptive methods, abortion tourism and one-child policy. Furthermore, the applied methods for measuring abortion, birth rate, fertility or pregnancy and the Lee-Carter model for forecasting and modelling as well as the functional data approach are presented. In the second part, the analysis of total fertility rate, age-specific abortion rate, abortion ratio, total abortion rate and total pregnancy rate are demonstrated. Also, the contraceptive prevalence is displayed. In the last part, the age-specific fertility rate, total fertility rate, age-specific abortion rate and total abortion rate are estimated until the year 2040 using the functional data approach. According to the medium variant of the projection, the total fertility rate should increase in Bulgaria, Czech Republic and Spain by the year 2040. The fluctuation of the values is being observed in Poland while in Sweden the values should drop with time. On the other hand, the total abortion rate should decrease in Bulgaria and the Czech Republic. The values in Poland should remain the same over the time. On the contrary, the increase of total abortion rate is expected in Spain and Sweden by 2040.Tato diplomová práce se zabývá mezinárodním porovnáním ukazatelů umělé potratovosti a plodnosti napříč vybranými evropskými zeměmi. Mezi zvolené země se řadí Bulharsko, Česká republika, Polsko, Španělsko a Švédsko. Země byly vybrány záměrně dle jejich geografické polohy a legislativnímu přístupu k otázce týkající se umělých přerušení těhotenství. Primárním zdrojem dat byla databáze Eurostatu, ale z důvodu některých chybějících údajů byla zároveň použita data z databází Organizace spojených národů a Human Fertility Database. Teoretická část práce objasňuje základní pojmy a charakteristiky týkající se problematiky potratovosti a plodnosti. Jsou zde vysvětleny rozdíly mezi existujícími druhy potratů a prezentován legislativní vývoj problematiky týkající se potratovosti na území zvolených zemí. Dále jsou v této části popsány metody určené k měření úrovně potratovosti, porodnosti, plodnosti, úhrnné míry mrtvorozenosti a úhrnné míry těhotenství stejně tak jako Lee-Carterova metoda používána k odhadu budoucího vývoje a její rozšíření v podobě modelu funkčních dat. V závěru teoretické části jsou popsány existující antikoncepční metody, potratová turistika a politika jednoho dítěte. Ve druhé, analytické, části je provedena analýza vybraných ukazatelů potratovosti a plodnosti, mezi které se řadí úhrnná plodnost, specifická míra potratovosti, index potratovosti, úhrnná potratovost a úhrnná míra těhotenství. Zároveň je v této části prezentováno procentuální využití konkrétních antikoncepčních metod mezi ženami v plodném věku. V poslední části je provedena projekce specifické míry plodnosti, úhrnné plodnosti, specifické míry potratovosti a úhrnné potratovosti pomocí modelu funkčních dat do roku 2040. Bylo zjištěno, že by úhrnná plodnost, dle střední varianty projekce, měla narůst u Bulharska, České republiky a Španělska. V Polsku lze zaznamenat kolísání hodnot s časem a u Švédska, jako u jediné z analyzovaných zemí, pokles. Úhrnná potratovost by měla dle střední varianty projekce poklesnout u Bulharska a České republiky. U Polska se předpokládá konstantní vývoj s časem, kdežto u Španělska a Švédska lze očekávat nárůst hodnot do roku 2040