Youtuberství jako konstrukce, destrukce a reparace soukromí

Tato studie se zaměřuje na problematiku soukromí na online sociálních sítích. Předmětem empirické studie jsou tzv. youtubeři/ky, tedy skupina, která dosud nebyla v českých sociálních vědách detailně zkoumána. S využitím interpretativní fenomenologické analýzy a hloubkových rozhovorů ukazujeme, že youtubeři/ky prochází ve vztahu ke svému soukromí typifikovanou „kariérou“, jejíž průběh je strukturován zkušenostmi narušení soukromí a reparačními mechanismy. Tyto mechanismy a praktiky v sobě slučují protichůdné požadavky na odkrytí autentického já v podmínkách tzv. konfesní kultury a ideologie autenticity a na souběžné zachování soukromí. Narušení soukromí je konceptualizováno jako destabilizace rovnováhy tří jeho prvků: předmětu, hranice a kontextu. Tato situace je zažívána jako riziková z hlediska vlastní subjektivity a youtubeři/ky ji zažehnávají formou reparačních praktik, změn na úrovni performance soukromí a využíváním tzv. nástrojů kontrolované (ne)přístupnosti. V rozporu s normativními kritikami absolutní ztráty soukromí na online sociálních sítích zde vystupují jako vysoce kompetentní strážci/kyně vlastního performovaného soukromí.The study focuses on privacy in online social networks. It presents an empirical analysis of youtubers, a group that has not yet been studied in the Czech social sciences. Using interpretive phenomenological analysis and in-depth interviews, we show that there is a typical ‘career’ trajectory that youtubers proceed along, whose structure is determined by experiences of breach of privacy and by mechanisms of reparation. These mechanisms and practices must be employed in order to resolve a fundamental tension between the demand for self-disclosure, arising out of confessional culture and the ideology of authenticity, and the parallel demand for retaining privacy. Breach of privacy is conceptualised as a violation of the equilibrium of its three constitutive elements: content, border, and context. Such situations are experienced as threats to the identity of the youtubers, who seek to avoid these threats by means of reparation practices, changes in how they perform privacy, and the use of what we call tools of controlled (in)accessibility. Unlike normative critiques that lament the loss of privacy on social networks, this article concludes that youtubers are highly competent guardians of their own performed privacy