Music as a public space - New concept of Brno Philharmonic

Objekt filharmonie je navržen jako kruhová centrální stavba umístěná na středu eliptického vodního prstence, která se směrem vzhůru pod úhlem deseti stupňů mírně rozšiřuje. Tento kompoziční motiv se nepřímo odkazuje na tvarosloví antických chrámů, jeho zdůvodnění je však zejména funkční. Vodní prstenec má maximální rozměry vzhledem k velikosti parku, přesto je výrazným limitem pro rozměry objektu. Nástupní podlaží proto zastavuje plochu prstence nejmenší možnou plochou a každé další patro se zvětšuje dle potřeby filharmonického provozu, zejména tak, aby užitná plocha obsáhla nemalé množství šaten a zkušeben. Celkové hmotové pojetí objektu je téměř minimalistické, koncertní sál a potřebné zázemí je navrženo při spodní hranici minimálních rozměrů. Filharmonie je provozně po celém obvodu všech podlaží otevřena do okolí, za fasádou se odehrává život, čímž se svému okolí stává pohledově zajímavou. Za denního světla, kdy je provoz utlumen, vyvolává dojem stoického chrámu, ve večerních hodinách se „probouzí k životu“. Tomuto principu je podřízen architektonický výraz. Fasáda je po celém obvodu tvořena strukturálním zasklením, aby se dosáhlo efektu co největší transparentnosti. Abstraktní pojetí bez přirozeného měřítka okenních otvorů či jiných členících prvků je voleno s ohledem na princip filharmonie jako chrámu hudby, nikoliv primárně „jen“ veřejné stavby. Požadavky na vnitřní mikroklima budovy vyvolávají potřebu zastínění vnitřních prostor. V souladu s předchozím jsou i stínící prvky voleny abstraktně jako průběžné vertikální lamely začínající v nestejné výšce s ohledem na veřejný prostor parteru objektu.The Philharmonic building is designed as a circular central building located in the center of an elliptical water ring. The house moderately expands to upward by an angle of ten degrees. This compositional princip implicitly refers to the morphology of ancient temples, but his reasoning is mostly functional. The water ring has a maximal size considering the size of the park, in spite of it is a significant limit for dimensions of the object. First floor therefore builds up the smallest possible surface area of the ring and each higher floor is increased according to the need of the philharmonic, especially so the floor area suffises to the big amount of dressing rooms and rehearsal. The total cubic capacity of the object is almost minimalist, a concert hall and other necessary equipment is designed in the lower limit of the minimum dimensions. The philharmonic is opened to the neighborhood around the perimeter of all floors, behind the facade common life takes place, this fact makes the building visually interesting. In the daylight, when traffic is muted, it gives the impression of the stoic temple, but in the evening it "coming to life". Architectural expression is subordinated to this princip. The facade is designed from structural glazing, to achieve the greatest possible effect of transparency. The abstract shaping without natural scale of the window or other articulated architectural elements is chosen with respect to the principle philharmonic as a temple of music, not primarily "only" public building. Requirements for the indoor climate indicate a need of the interior shading. In accordance with previous principles the shading elements are chosen abstractly as continuous vertical wooden beams starting at different height with respect to public space inside of the building.