Zahradní kultura platila do poloviny 19. století za nejvyšší možnou formu umění. Vedle architektury a zahradnictví propojovala také sochařství, malířství, poezii, hudbu, filosofii atd. Kroměřížské zahrady reprezentují více jak půltisíciletý kontinuální vývoj zahradního umění. Historie zahrad vypovídá o podstatných proměnách lidského myšlení (mikrokosmu) a vztahům k vnějšímu světu, makrokosmu. Je zde tedy možné sledovat směřování od renesančního ideálu člověka jako správce vyváženého universa, přes barokní pokus o mechanické ovládnutí bezduché hmoty k následnému pokusu o navrácení prapůvodní přírodní, duchovní podstaty v 18. a v první polovině 19. století, které však 20. století opět záhy zavrhlo.Garden culture until the mid-19th century for...