Metody hodnocení environmentálních dat‚ informací a indikátorů:Indikátory environmentální udržitelnosti

V této části zprávy se rozpracovává koncept environmentální udržitelnosti. Klíčový při hodnocení ekonomické udržitelnosti je význam, jenž se přikládá životnímu prostředí a z něj pocházejícím zdrojům, a co se uvažuje pod termínem přírodní kapitál. Pro nalezení vztahu mezi environmentálním a ekonomickým pilířem lze za základní východisko považovat skutečnost, že ekonomická aktivita člověka závisí na přírodním potenciálu planety Země – jinými slovy na tzv. službách přírody. Ty zahrnují službu poskytování statků, regulační a kulturní služby, které lidi ovlivňují přímo, a podpůrné služby, které jsou nezbytné k udržování ostatních služeb. Dále se pozornost zaměřuje na kategorii environmentálních indikátorů. Jsou ukázány příklady indikátorů environmentální udržitelnosti a kritéria, která by měl splňovat dobrý indikátor. Poté se pozornost věnuje environmentální udržitelnosti na místní úrovni a možnostem její hodnocení environmentální. Prezentace indikátorů je samostatné téma - indikátory environmentální udržitelnosti jsou z velké míry založené na prostorových datech a odvozených indikátorech (je uveden i specifický příklad gridového zobrazení). Byly navrženy indikátory vhodné pro hodnocení environmentální udržitelnosti – širší seznam více než 100 indikátorů pokrývá témata biodiverzita, doprava, finance pro životní prostředí, klimatická změna, obnovitelné zdroje, odpady, ovzduší, ozónová vrstva, podnikání a životní prostředí, spotřeba materiálů, voda, využití území, zdraví a životní prostředí, a zemědělství. Aplikační část analyzuje konkrétní indikátory pro hodnocení environmentální udržitelnosti na místní úrovni: změny zemského pokryvu a krajinné diverzity, zatížení a zranitelnost horninového a životního prostředí, kritické zátěže pro okyselující látky a indexy kvality ovzduší