Praní natronové buničiny uvařené z řepkové slámy

The aim of this work was to investigate the displacement washing process of soda pulp cooked from rapeseed straw from the point of view of chemical-engineering analysis. Displacement washing process was described by displacement washing curves recorded for alkali lignin like a tracer. The shape of the washing curves obtained experimentally indicated that the displacement of black liquor was non-ideal, i.e., it was between the ideal limits of plug flow and perfectly mixed flow. Mathematical treatment of the washing curves, which were obtained as a response to the step input signal, gave the dimensionless number known as the Péclet number characterizing the displacement of lignin from the pulp pad. For detailed description of displacement washing process, further parameters, such as the traditional wash yield, as well as axial dispersion coefficient, were also evaluated. The preliminary results obtained showed that, similarly as for kraft softwood and hardwood fibres, the wash yield determined for soda rapeseed pulp was found to be lower than that for non-porous incompressible particles. Comparing our results for soda pulp with those reported for softwood and hardwood pulps earlier, the displacement front becomes irregular owing to the heterogeneity of soda pulp fibre bed having much greater hydraulic resistance. With respect to this fact, the greater scatter of the longitudinal dispersion coefficient was achieved for soda pulp fibres.Cílem práce bylo vyšetřit z chemicko-inženýrského hlediska průběh vytěsňovacího praní natronové buničiny uvařené z řepkové slámy. Jako odezva na skokový vstupní signál byly zaznamenány vytěsňovací prací křivky pro alkalický lignin ve vystupujícím proudu výluhu. Vytěsňovací praní bylo neideální, tj. mezi pístovým tokem a ideálně míchanou celou. Na základě pracích křivek bylo odvozeno bezrozměrné Pécletovo kritérium a vyhodnoceny další charakteristiky procesu, jako prací výtěžek a axiální disperzní koeficient. Předběžné výsledky potvrdily, že prací výtěžek byl menší než v případě vrstvy z neporézních nestlačitelných částic. Vrstva natronové buničiny vykazovala rovněž větší hydraulický odpor ve srovnání s buničinou uvařenou z jehličnanů a listnáčů