Problematika totožnosti skutku

Článek se zabývá trestněprávním pojmem skutku, zásadou zachování totožnosti skutku v trestním řízení a otázkami pokračování v trestném činu. Podává analýzu odborných názorů, jež se uplatňovaly v československé právní nauce od konce 50. let 20. století. Zejména se zabývá diskusí mezi Antonínem Růžkem, Vladimírem Solnařem, Vojtěchem Přichystalem a Aloisem Burdou. Pojem skutku je zásadní i pro otázku pokračujících deliktů, jejichž dílčí útoky prohlašuje § 12 odst. 12 trestního řádu, zákon č. 141/1961 Sb., za samostatné skutky. Z hledisek hmotněprávních jde o trestný čin jediný. Autoři poukazují na proměny názorů teorie a rozhodovací praxe v sousedním Německu a Rakousku, kde byla koncepce pokračujícího trestného činu v nedávné době opuštěna.The article deals with the criminal-law concept of an act, the principle of preserving the identity of an act in criminal proceedings, and the issue of continued criminal offence. It provides an analysis of the expert opinions applied in the Czechoslovak legal doctrine from the late 1950s. The article namely focuses on the discussion among Antonín Růžek, Vladimír Solnař, Vojtěch Přichystal, and Alois Burda. The concept of an act is essential also with respect to continuing torts, the partial attacks of which are deemed individual acts according to Section 12(12) of Act No. 141/1961 Coll., the Code of Criminal Procedure. From the perspective of substantive law, the same constitutes a single criminal offence. The authors point to the changing views in theoretical and decision-making practice in neighbouring Germany and Austria where the concept of a continuing criminal offence was recently abandoned