Interkulturní komunikační kompetence v evropských a českých dokumentech a příručkách

Podporu učitelé mohou najít hlavně ve výše představených metodologických příručkách a dokumentech, které připravuje Rada Evropy, konkrétně většinou Evropské centrum pro jazykové vzdělávání. Otázkou je, nakolik je pro učitele taková metodická podpora dostačující. Navíc většina dokumentů existuje pouze v anglické a francouzské verzi a záleží tedy na jazykové vybavenosti daných učitelů. Řešením by mohla být příprava dalších jazykových verzí dokumentů, nebo překlady přímo do českého jazyka. Nadále bude pravděpodobně záležet na motivaci a čase každého učitele, případně na koncepci a podpoře daného vzdělávacího pracoviště. Dalším krokem by mohla být výraznější podpora mezinárodní mobility, ať už žáků a studentů ve všech stupních vzdělávání, nebo také studentů učitelství a učitelů. Je velice pravděpodobné, že učitel, který je sám často v kontaktu s kulturou jazyka, který vyučuje, interkulturní aspekty do výuky začleňuje přirozeně a nenuceně. Součástí řešení stávajícího problému by měla být také implementace rozvoje interkulturní komunikační kompetence do vzdělávání budoucích učitelů na pedagogických fakultách, ale také do programů celoživotního vzdělávání učitelských pracovníků. Důležitá je podpora studentů i pedagogických pracovníků. Měla by být podporována zážitková forma výuky, školení či workshopy, ve kterých by měla být spíše než výkladu teorie věnována převážná část pozornosti hlavně reflexi, výměně zkušeností, sdílení prožitků a zamyšlení se nad vlastními pocity a postoji vůči odlišným kulturám. V dnešní době je tato otázka více než aktuální