Possibilities of measuring national competitiveness - comparison of Visegrad Group

Diplomová práce se zabývá možnostmi měření národní konkurenceschopnosti. Hlavním cílem je pomocí odhalené komparativní výhody na bázi přidané hodnoty v exportech analyzovat a komparovat konkurenceschopnost zemí Visegrádské čtyřky a Německa. Dalším cílem je zhodnotit, zda se daná komparativní výhoda nebo nevýhoda nachází v odvětví s vyšší či nižší technologickou náročností a hledat příčiny zjištěných výsledků. Z výsledků analýzy se podařilo zjistit, že země Visegrádské čtyřky, s výjimkou Polska, dosahují nejvyšších komparativních výhod v odvětvích s vyšší technologickou náročností, zejména v průmyslech automobilovém, elektronickém a elektrotechnickém. Polsko vykazuje nejvyšší komparativní výhody v odvětvích s nižší technologickou náročností – v potravinářském a dřevozpracujícím průmyslu. Pro Německo byly zjištěny velmi vysoké komparativní výhody v automobilovém a strojírenském průmyslu.This thesis deals with the possibilities of measuring national comptetitiveness. The main goal of the thesis is to analyze and compare the competitiveness of the Visegrad Group with Germany according to the revealed comparative advantage based on value added content of gross exports. Another aim is to validate whether the comparative advantage or disadvantage is situated in the high-tech or low-tech industry and search for the causes of the findings. The analysis shows V4 countries, excluding Poland, have the greatest comparative advantage in high-tech industries, especially in automotive, electronical and electrotechnical industry. However, Poland achieves the highest comparative advantage in low-tech branches, such as food and wood industry. There were large comparative advantages identified for Germany in automotive industry and manufacturing