The Resocialization of the Czechoslovak Legions´s Members

This bachelor thesis deals with the issue of resocialization Czechoslovak legions´s members after their return from the World War I and civil war in Russia. Thesis is limited to the period of the First Czechoslovak Republic. The main aim of the thesis is to evaluate the efficiency of state and private care of army veterans from the Czechoslovak legions, who in the than society formed a minority compared to the number of army veterans from the Austro-Hungarian army. A Czechoslovak legionnaire and his struggle for independence of state is characterized by a one-time selective research of professional literature in the theoretical part of the thesis. The theoretical part of the thesis also focuses on the key element which is a late return of Czechoslovak legionaries back home, difficult starting point of legionaries in society, and their dissatisfaction with the situation on the domestic scene are the origin of many problems in attempt to return Czechoslovak legionaries into the civil society. Due to the merits of the members of the Czechoslovak legions in the struggle for the independence of the Czechoslovakia, the state was favoring Czechoslovak legionaries on the labor market, especially in contrary of former members of the Austro-Hungarian army. The contribution of this thesis is an analysis of the results of state interventions on the labor market and resocialization measures aimed at favoring the minority ahead of the majority. In the practical part, in addition to the described analysis, the method of describing used resocialization measures is used. The chosen hypothesis in meaning The state system of resocialization of members of the Czechoslovak legions was functional and effective was not validated on the basis of the available data. All available data rebut the hypothesis.Bakalářská práce se zabývá problematikou resocializace příslušníků československých legií po jejich návratu do vlasti z 1. světové války a občanské války v Rusku. Časově je práce vymezena na období existence první Československé republiky. Hlavním cílem práce je zhodnotit efektivitu státní a soukromé péče o válečné vysloužilce z československých legií, kteří tvořili v tehdejší společnosti menšinu oproti počtu válečných vysloužilců z armády bývalého Rakousko-Uherska. V teoretické části práce je pomocí jednorázové výběrové rešerše odborné literatury charakterizován československý legionář a jeho boj za samostatnost státu. Dále se práce zaměřuje na klíčový pozdní návrat příslušníků československých legií zpět do vlasti, jejich složité výchozí postavení ve společnosti a nespokojenost se situací na domácí scéně, tedy původy mnoha problémů ve snaze o návrat československých legionářů do společnosti. Vzhledem k zásluhám příslušníků československých legií při boji o samostatnost Československa docházelo ze strany státu k jejich upřednostňování a zvýhodňování na trhu práce, a to především před bývalými příslušníky rakousko-uherské armády. Přínosem této práce je analýza výsledků těchto státních zásahů na trhu práce a resocializačních opatření, které měly za cíl zvýhodnit menšinu před většinou. V praktické části je kromě zmíněné analýzy použita metoda deskripce pro charakterizování použitých resocializačních opatření. Na základě dostupných dat se nepodařilo verifikovat zvolenou hypotézu ve znění Systém resocializace příslušníků československých legií byl funkční a efektivní. Veškerá dostupná data hypotézu vyvracejí