Differences in employment rates in the OECD by level of education

Práca skúma rozdiely v mierach zamestnanosti medzi 28 krajinami OECD v rokoch 2000 až 2015, a to zvlášť pre tri vzdelanostné skupiny pracovníkov. Na základe regresnej analýzy a za pomoci techniky CCEMG sú testované oba teoretické prístupy – inštitucionálny aj fiškálny. Zistilo sa, že silné odbory znižujú mieru zamestnanosti osôb so základným vzdelaním, nekoordinovaný a absolútne koordinovaný systém kolektívneho vyjednávania ich negatívny vplyv však dokáže potlačiť. Na mieru zamestnanosti osôb so stredoškolským vzdelaním má negatívny vplyv daňové bremeno. Dávky v nezamestnanosti a pracovnej neschopnosti pôsobia negatívne na zamestnanosť oboch skupín. Výsledky analýzy poskytujú miernu podporu hypotéze, že vplyv daní sa odvíja od toho, ako vláda výnosy z daní alokuje. Prínos práce spočíva v rozšírení skúmaného vzorku o krajiny strednej a východnej Európy, skúmaní novšieho časového obdobia, analýzy ročných dát pomocou techniky CCEMG a odlišnej definícii vládnych programov.The paper examines differences in employment rates among 28 OECD countries in the period 2000 – 2015 individually for three education groups of workers. Based on the regression analysis and the CCEMG technique, both theoretical approaches – institutional and fiscal – are tested. Strong trade unions have been found to reduce the employment rate of workers with basic education, but an uncoordinated and absolutely coordinated collective bargaining system can suppress their negative impact. The tax burden has a negative impact on the employment rate of workers with secondary education. Unemployment benefits and disability benefits have a negative impact on employment of both groups. Results of the analysis provide a slight support for the hypothesis that the impact of taxes depends on how the government allocates tax revenue. The added value of the thesis lies in covering more countries, in particular countries of Central and Eastern Europe. The thesis also includes the latest available time frame of data, uses the CCEMG technique and considers different definition of government programmes.Práce zkoumá rozdíly v mírách zaměstnanosti mezi 28 zeměmi OECD v letech 2000 až 2015, a to zvlášť pro tři vzdělanostní skupiny pracovníků. Na základě regresní analýzy a za pomoci techniky CCEMG jsou testovány oba teoretické přístupy - institucionální i fiskální. Zjistilo se, že silné odbory snižují míru zaměstnanosti osob se základním vzděláním, nekoordinovaný a absolutně koordinovaný systém kolektivního vyjednávání jejich negativní vliv však dokáží potlačit. Na míru zaměstnanosti osob se středoškolským vzděláním má negativní vliv daňové břemeno. Dávky v nezaměstnanosti a pracovní neschopnosti působí negativně na zaměstnanost obou skupin. Výsledky analýzy poskytují mírnou podporu hypotéze, že vliv daní se odvíjí od toho, jak vláda výnosy z daní alokuje. Přínos práce spočívá v rozšíření zkoumaného vzorku o země střední a východní Evropy, zkoumání novějšího časového období, analýzy ročních dat pomocí techniky CCEMG a odlišné definici vládních programů