Development of standards of living in Finland, Austria and Sweden after joining EU

The diploma thesis looks at the relationship between the development of the standard of living of the citizens and the economic development of the state in relation to membership in the European Union. It compares the three Member States that joined the EU in 1995 - Austria, Finland and Sweden. For comparisons outside the EU were selected Norway and Switzerland. These countries have been selected because both refused to join the EU. Third country to compare is the largest economy in the world (which is the inspiration of the Union - the United States of America). The theoretical part deals with the history of individual countries as well as with the development and current problems of the Union. The main indicators of the practical part of the work include GDP (its development, per capita), inflation, income of the population (development, disposable income), tax rates (social tax), social insurance, unemployment (development, youth unemployment) , property price developments, demographic indicators (development, migration, share of seniors), population expenditures (savings, debt to GDP, development of the volume of financial assets of their ownership), development of major stock indices, exports (development and volumes). The work concludes that the Swiss and Norwegian models of non-membership in the EU bring better results across the indicators. It is essential to reform and decentralize the Union. Another questionable part of EU this is the euro project - in the light of developments in Finland I would not recommend it.Diplomová práce hledá vztah mezi vývojem životní úrovně občanů a ekonomického vývoje státu v závislosti na členství v Evropské unii. Porovnává mezi sebou tři členské státy, které do EU vstoupily v roce 1995 – Rakousko, Finsko a Švédsko. Pro komparaci mimo EU byly zvoleny Norsko a Švýcarsko, které odmítly vstoupit do EU, a největší ekonomika světa, jenž je vzorem unii – Spojené státy americké. Teoretická část se zabývá historií jednotlivých zemí a také vývojem a aktuálními problémy unie. Mezi hlavní indikátory praktické části práce patří HDP (jeho vývoj, výše na obyvatele, zadluženost), inflace, příjmy obyvatel (vývoj, disponibilní příjmy), výše daní (korporátní daň), výše sociálního pojištění, nezaměstnanost (vývoj, nezaměstnanost u mladých osob), vývoj cen nemovitostí, demografické ukazatele (vývoj, migrace, podíl seniorů), výdaje obyvatel (výše úspor, zadlužení vůči HDP, vývoj objemu finančních aktiv domácností), vývoj hlavních akciových indexů, export (vývoj a objemy). Práce dochází k závěru, že švýcarský i norský model nečlenství v EU přináší lepší výsledky napříč indikátory. Unii je třeba zásadně reformovat a decentralizovat. K zamyšlení je také pokračování projektu společné měny vzhledem k vývoji ve Finsku