Consolidation of the banking sector in the Czech Republic and the impact on performance of banks

The dissertation thesis analyzes reasons for the consolidation of the banking sector in the Czech Republic, the shape of the consolidation and impact of the consolidation institution's activities on the performance of the Czech banking sector. The first part of the research deals with the reasons for consolidation, i.e. specificities of the banking sector in the Czechoslovakia before 1989 and the transformation of the banking sector during the 1990s. The factors analyzed significantly influenced the processes of disintermediation, universalization and diversification in commercial banking. The analysis of banking profitability measures, which is the second part of my dissertation thesis, employs those aspects mentioned above. The thesis concludes there was an objective necessity to consolidate the banking sector after 1990. However, the consolidation process had been influenced by both a deficient institutional environment and inflation of goals set for consolidation institutions. This generated inefficiencies related to the activities of consolidation institutions (e.g. the management of receivables and rent-seeking) and also influenced the income and profit performance measures of the banking sector in the Czech Republic.Disertační práce analyzuje příčiny konsolidace bankovního sektoru v České republice, její podobu a také vliv činnosti konsolidačních institucí na privatizaci bank v období transformace a na výkonnost bankovního sektoru v České republice. Hlavní příčiny konsolidace je možné hledat ve fungování bankovního sektoru na území Československa před rokem 1989. Konsolidace jako nosný prvek transformace ekonomiky v 90. letech minulého století zásadně ovlivnila podobu dezintermediace, univerzalizace a diverzifikace bankovních příjmů v českém bankovnictví. Na výše zmíněných aspektech je založen rozbor profitability tuzemského bankovního sektoru v porovnání s bankovními sektory ve vybraných evropských zemích. Práce dokládá, že přes objektivní nutnost konsolidace bankovního sektoru po r. 1990 došlo v podmínkách živelně se vyvíjejícího institucionálního prostředí v období transformace k inflaci cílů konsolidačních aktivit, což se projevilo nejen při neefektivitách spojených s činností konsolidačních institucí (př. správa pohledávek, rent-seeking), ale také při privatizaci velkých českých bank a na výkonnostních ukazatelích příjmů a ziskovosti bankovního sektoru v České republice