Economic and Institutional Analysis of the Motivation for Farmers to Protect Landscape

Před rokem 1989 byl zemědělský sektor až na výjimky ve státním vlastnictví, po převratu došlo k nabývání vlastnických práv pro jednotlivce a s tím související i větší zájem o ochranu krajiny. Jelikož došlo nejen ke znovuobnovení vlastnických vztahů, ale i jejich vymahatelnosti, pozorujeme stále vyšší motivaci zemědělců při ochraně krajiny, což vidíme nejlépe na nárůstu počtu trvalých travních porostů a dalších plodin, které pomáhají předcházet erozi. Dotační tituly poskytované státem nebo Evropskou unií tyto motivace jen akcelerují. Analýzou historických dat, legislativy, institucí a dotačního prostředí tak zjišťujeme, že motivace zemědělců k ochraně krajiny po roce 1989 rostou nejen díky transformaci vlastnických vztahů, ale i díky dotačním titulům.Before 1989, the agriculture was state-owned, after the revolution there were an acquisitions of property rights for private users and it was associated with greater interest in protection of the landscape. Since there was a definition of ownership and also theirs enforcement, the incentives of farmers to protect landscape increased. We can see that permanent grasslands, which are helping to prevent erosion, are still increasing. The grant titles granted by state or the European Union these incentives only accelerate. Analysis of historical data, legislation, institutions and grant environment we find that after 1989 the motivation of farmers to protect the landscape is rising not only due to the transformation of property rights, but also because of subsidies