Quantitative easing in USA and its impact to economic indicators

Předkladaná bakalářska práce řeší problematiku kvantitativního uvolňování, které je v posledních letech častým úkazem zásahu bánk na zlepšení ekonomického prostředí. Střetáva sa však taky s velkou vlnou kritiky od odpůrců kvantitativního uvolňování. Práce sleduje průbeh kvantitativního uvolňování v USA, ukazuje hlavné rozdíly s jeho jinými formami, uvádza příklad Japonska ako jediný precedens tohto nástroje před finanční krizí a porovnáva ich charakteristiky a vliv. Práce taky analyzuje, jakým spůsobem kvantitativní uvolňování ovlivnilo dané ukazovatele a jestli byli splnené cíle, s kterými Americká centrální banka dané programy začínala. Práce zisťuje, že programy kvantitativního uvolňování mali často významný efekt na sledované ukazovatele, zároveň sa však aj naskytují otázky ohledne budoucího vývoje vzhladem na předpokladané obmedzení expanzívní měnové politiky.Submitted bachelor thesis deals with the issue of quantitative easing, which became a popular tool to improve economic situation in recent years. It also meets a strong criticism from some economists. This work follows the course of quantitative easing in USA, shows the major differences with similar forms of asset purchases and also gives examples of Japan as the only precedent of this tool before the financial crisis and compare their characteristics and impact. The work also analyse how quantitative easing affected economic indicators and if its targets, set at the beginning, were met. The work finds that quantitative easing programs had often very important impact to observed indicators, but it also brings out many question about future prospects with announced cancellation of expansionary monetary policy.Predkladaná bakalárska práca rieši problematiku kvantitatívneho uvoľňovania, ktoré je v posledných rokoch častým úkazom zásahu bánk pre zlepšenie ekonomického prostredia. Stretáva sa však tiež s veľkou vlnou kritiky od odporcov kvantitatívneho uvoľňovania. Práca sleduje priebeh kvantitatívneho uvoľňovania v USA, ukazuje hlavné rozdiely s jeho inými formami, uvádza príklad Japonska ako jediný precedens tohto nástroja pred finančnou krízou a porovnáva ich charakteristiky a vplyv. Práca tiež analyzuje, akým spôsobom kvantitatívne uvoľňovanie ovplyvnilo dané ukazovatele a či boli splnené ciele, s ktorými Americká centrálna banka tieto programy začínala. Práca zisťuje, že programy kvantitatívneho uvoľňovania mali často významný efekt na sledované ukazovatele, zároveň sa však aj vynárajú otázky ohľadne budúceho vývoja vzhľadom na predpokladané obmedzenie expanzívnej menovej politiky