Makroekonomické souvislosti Taylorova pravidla

Aj keď existuje veľké množstvo výskumných prác zaoberajúcich sa menovými pravidlami, vie sa málo o vnútornom vzťahu medzi jednotlivými cieľmi pravidiel. Výskumný prístup spočíva často v precizovaní parametrov, alebo hľadaní premenných v snahe o čo najdokonalejšie fungovanie pravidla. Celkovým dojmom z existujúcej literatúry je, že ak sú ciele nastavené správne, neexistuje kontradikcia v ich dosahovaní. Dizertácia obracia pozornosť k možnosti súčasne dosiahnuť všetky zahrnuté ciele. Analyzované sú rozptyly inflácie a produktu, ktoré sú najčastejšími cieľmi menových pravidiel. Hlavným nástrojom analýzy je kalkulovanie medzier a regresia časovej rady (metódou najmenších štvorcov). Spracované sú dáta 14 krajín. Krajiny sú rozdelené do dvoch skupín podľa veľkosti ekonomiky: malé ekonomiky (Belgicko, ČR, Holandsko, Írsko, Maďarsko, Rakúsko, SR); veľké ekonomiky (euro zóna, Francúzsko, Nemecko, Taliansko, Španielsko, Švédsko, USA). Výsledky analýzy ukazujú, že ak menová autorita sleduje menové pravidlo s viacerými cieľmi, je konfrontovaná s obmedzením. Skôr než súčasné dosiahnutie oboch cieľov musí rešpektovať výmenný vzťah medzi nimi. Rozptyly produktu dosahovali konzistentne vyšších hodnôt než rozptyly inflácie. Zistenie implikuje, že menová autorita musí riešiť optimalizačnú úlohu s obmedzením. Volí kombináciu rôzne vysokých rozptylov v protiklade so situáciou, v ktorej dosahuje nízke rozptyly oboch cieľov.I když existuje velké množství výzkumných prací zabývajících se měnovými pravidly, ví se málo o vnitřním vztahu mezi jednotlivými cíly pravidel. Výzkumný přístup často spočívá v zdokonalování parametrů nebo hledání proměnných ve snaze o co nejdokonalejší fungování pravidla. Celkovým dojmem z existující literatury jest, že když jsou cíle nastaveny správně, neexistuje kontradikce v jejich dosahování. Disertace obrací pozornost k možnosti součastně dosáhnout všech zahrnutých cílů. Analyzované jsou rozptyly inflace a produktu, které jsou nejčastějšími cíly měnových pravidel. Hlavním nástrojem analýzy je kalkulování mezer a regrese časové řady (metodou nejmenších čtverců). Zpracovaná jsou data 14 zemí. Země jsou rozděleny do dvou skupin podle velikosti ekonomiky: malé ekonomiky (Belgie, ČR, Nizozemí, Irsko, Maďarsko, Rakousko, SR); velké ekonomiky (euro zóna, Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Švédsko, USA). Výsledky analýzy ukazují, že v případě kdy měnová autorita sleduje měnové pravidlo s více cíly, je konfrontována s omezením. Spíš než současné dosažení obou cílu, musí respektovat výměnný vztah mezi nimi. Rozptyly produktu dosahovaly konzistentně vyšších hodnot než rozptyly inflace. Zjištění implikuje, že měnová autorita musí řešit optimalizační úkol s omezením. Volí kombinaci různě vysokých rozptylů v protikladu se situací, ve které dosahuje nízkých rozptylů obou cílů.Despite considerable research on the monetary policy rules, little is known about internal relation between policy rules targets. Research approach frequently consists in estimating parameters or identifying variables to make the rule operate accurately. The overall image that emerges from the literature is that there is no contradiction in attaining the targets once set properly. Dissertation switches attention to mutual feasibility of incorporated targets. To contribute to this strikingly overlooked fact hypothesis is tested. Analyzed are variances of inflation and output representing policy rule targets. Time regression processed throughout OLS technique, gap analysis and calculation of variances are applied as principal analytical tools. Examined are data for 14 countries. Countries are divided into two groups according to size of their economy: small economies (Austria, Belgium, Czech Republic, Hungary, Ireland, The Nederlands and Slovak Republic); large economies (Euro zone, France, Germany, Italy, Spain, Sweden and USA). Results of the analysis show that once monetary authority follows policy rule with multiple targets it faces restriction. Rather than achieving both targets at one time it must respect trade off between them. According to data for selected countries hypothesis is accepted. Variances of output consistently proved to be higher than variances of inflation. Whence it follows that authority need to solve constrained optimization problem. It needs to pick out combination of differently large variances contrary to wining with all reaching low levels