The protection of the economic competition and the role of providing of state aid to enterprises

State aid is the government intervention, which affects the economic competition because of the preference of certain market subjects. The European Union has concluded that if there exists any violation of competition in the international scale, it would be the reason for constitution of supranational regulation of its providing. The economic policy of subsidizing of chosen market subjects could be in principle taken into account as the subset of the industrial economic policy. Through it, the governments fulfill their miscellaneous structural intentions, from aborning industries helping till the declining industries saving. However, this type of the economic policy seems to be contrary to the protection of the economic competition, which has been declared as the one of key segments of the economic policy of the European Union. Selective privileges constitute anti-competition policy, so thus has been their control incorporated within the policy of the protection of competition. During the reviewing of the legality of provided state aid, we could see that the authorities prefer simpler, just legal review of the problem instead of the deeper economic testing of the given case. And that is the reason (together with the high recency of the theme), why this dissertation aims the generally neglected, economical aspect of the problem. I.a. it concentrates itself on the sight from the perspective of the Public Choice economic theory, which studies the interrelationship between the worlds of politics and economics. This important relation could not be marginalized and during the research work abstracted. Logical structure of exposed dissertation follows: first ordinary chapter focuses on the theoretical concepts of the state aids. It regards chosen questions from the point of view of different streams of the economic thoughts. It devotes itself especially to the effects of the state aids on the economy from the light of macroeconomics, microeconomics and international economics. It contains also conclusions of some empirical analyses. Next chapter focuses on the legal environment of the branch of subsidizing. Primary it contains communitary regulations of the European Union, secondary the list of legislation relevant for the Czech Republic and within the World Trade Organization, which has constituted unique system of countervailing measures. Next part of the dissertation maps different possibilities of measurement of the extent of granted state aids. With the stipulation of calculation difficulty and resulting lower ability of comparability, it uses subsequently four sources of data. One part of the dissertation is especially devoted to the analytical statistical system of the European Union, which is called the Scoreboard. First, there is characterized its methodology, and further, there is -- with the use of this database -- analyzed the structure of state aid granting within the area of the European Union. Its development is compared with the aim of the Lisbon strategy from the year of 2000. Last ordinary chapter represents the attempt -- on the base of the enterprise data -- to elementary research of the existence of the link between state aid and final market. Analysis could be characterized as the contribution to the -- yet more likely occasionally -- research of the effects of subsidizing within the context of competitiveness of target industry. Tested hypotheses are: larger industries receive more subsidies and industries receiving subsidies do not improve their competitiveness. For the case study has been the combination of four data sources used. The goal of this dissertation is the description of the questions of state aid provision from the highest possible number of different points of view, of course with the accent on the economics and with the stipulation of constraint of (un)availability of relevant data. In the end of the dissertation there are submitted some practical economic policy suggestions. During its elaboration there was wide variety of specialized literature used and great number of relevant thought and data sources processed, after all as the enclosed list at the very end of this thesis could show. The value added of exposed dissertation and its contribution to the existing research of chosen theme is namely the complexity of analysis, the compilation of previously developed knowledge, and also empirical findings.Státní podpora je vládním zásahem, který narušuje hospodářskou soutěž prostřednictvím zvýhodnění určitých tržních subjektů. Evropská unie došla k závěru, že pokud dochází k narušení soutěže v mezinárodním měřítku, jedná se o důvod pro konstituci nadnárodní regulace jejího poskytování. Hospodářskou politiku poskytování státních podpor vybraným tržním subjektům je možné v zásadě vnímat jako podmnožinu hospodářské politiky průmyslové. Jejím prostřednictvím vlády uskutečňují různé strukturální záměry, sahající od podpory nově vznikajících odvětví až po záchranu odvětví zanikajících. Přitom si však tento typ hospodářské politiky s ochranou hospodářské soutěže, která je deklarována jako jeden z klíčových segmentů hospodářské politiky Evropské unie, protiřečí. Selektivní privilegia totiž vlastně představují anti-antimonopolní politiku, a proto byla jejich kontrola zakomponována právě do ochrany soutěže. Při posuzování oprávněnosti poskytnutých veřejných podpor se setkáváme s tím, že autority před ekonomickým testováním daného případu upřednostňují jednodušší, čistě právní posouzení problému. I z tohoto důvodu (ale také proto, že jde o vysoce aktuální téma) se tato disertační práce zaměřuje na celkově opomíjenou, ekonomickou stránku věci, a to mj. pohledem školy veřejné volby, zabývající se propojením světa politiky a ekonomie, od kterého nelze odhlížet a při vědeckém výzkumu od něj abstrahovat. Logická struktura předložené disertační práce je následující: první řádná kapitola se zaměřuje na teoretické koncepce státních podpor. Na danou problematiku nahlíží pohledem různých směrů ekonomického myšlení. Věnuje se především dopadům státních podpor na hospodářství z pohledu makroekonomického, mikroekonomického a z pohledu mezinárodně-ekonomického a uvádí i závěry některých empirických studií. Další kapitola se zabývá právním prostředím v oblasti poskytování státních podpor. Primárně se zaměřuje na komunitární předpisy Evropské unie. Nechybí ani přehled právních předpisů platných na území České republiky a v rámci Světové obchodní organizace, která konstituovala systém tzv. vyvažujících opatření. Další část práce mapuje různé způsoby měření objemu poskytnutých státních podpor. S výhradou kalkulační obtížnosti a z toho vyplývající snížené schopnosti komparace využívá postupně čtyři zdroje dat. Část disertační práce je speciálně věnována analytickému statistickému systému Evropské unie zvanému Scoreboard. Nejprve je charakterizována jeho metodologie a dále je jeho prostřednictvím analyzována struktura poskytování státních podpor v Evropské unii. Její vývoj je konfrontován se záměrem Lisabonské strategie z roku 2000. Poslední řádná kapitola se na základě podnikových dat pokouší o elementární výzkum existence vzájemného vztahu mezi státními podporami a cílovým trhem. Analýzu lze charakterizovat jako příspěvek dosud spíše jen sporadickému zkoumání efektů státních podpor v kontextu konkurenceschopnosti cílového odvětví. Testovanými hypotézami se staly dvě teze: s významem odvětví roste objem podpor, které do něj míří, a s podporou odvětví nedochází k růstu konkurenceschopnosti. K případové analýze -- statické i dynamické -- je využita kombinace celkem čtyř datových zdrojů. Cílem této disertační práce je deskripce problematiky poskytování státních podpor z co největšího možného počtu různých úhlů pohledu, ovšem s důrazem na ekonomii a s výhradou omezení v podobě (ne)dostupnosti relevantních dat. Závěrem disertační práce jsou předložena některá praktická hospodářsko-politická doporučení. Při jejím vypracování byla použita široká odborná literatura a zpracováno značné množství relevantních myšlenkových i datových pramenů, tak, jak je uvádí příslušný seznam na samotném konci práce. Přidanou hodnotou předložené disertační práce a příspěvkem ke stávajícímu výzkumu vybrané problematiky je zejm. komplexnost analýzy zvoleného tématu, shrnutí dosavadních poznatků a rovněž empirická zjištění