Searching for Relationship with the EU: Turkey and Russia in the Light of the Role Theory

Problematika rozšiřování Evropské unie (EU) poutá již delší dobu pozornost badatelů v evropských studiích a mezinárodních vztazích. Většina prací se věnuje otázce, proč se EU rozšiřuje, naopak do pozadí je odsunuto zkoumání faktorů, které motivují sousedy Evropské unie k úsilí o vstup do EU. Tato práce je příspěvkem k literatuře zabývající se procesem rozšiřování Evropské unie. Věnuje se doposud opomíjené oblasti výzkumu -- "poptávkové straně rozšiřovacího procesu" , nebo-li zdrojům (a mezím) prointegrační (či protiintegrační) politiky zemí sousedících s Evropskou unií. Cílem této práce je poodhalit vnitřní zdroje a motivy zahraniční politiky sousedních států ve vztahu k EU. K naplnění tohoto cíle využívám konceptuální rámec tzv. teorie rolí, přesněji řečeno její klíčový pojem koncepce národní role. Na příkladech Turecka a Ruska dokumentuji, jak tyto představy národních elit o roli a účelu jejich státu v evropském a mezinárodním řádu motivují a usměrňují integrační a obecně zahraniční politiku obou států vůči Evropské unii. Turecké představy o roli vlastního státu v Evropě umožňují uchopit vstup do EU jako žádoucí politiku - jako završení turecké sebemodernizační a civilizující mise a dosažení statutu respektovaného a plnohodnotného člena evropské mezinárodní společnosti. Naopak Rusko definuje svoji roli a funkci v mezinárodním systému pomocí jazyka univerzalismu, mesianismu a opatrovnictví ve vztahu k Evropě. Případný vstup do EU by představoval popření této role. Vstup Ruska do EU je proto pro ruské elity nežádoucí či dokonce nemyslitelnou zahraničně-politickou alternativou.This dissertation starts from the observation that expectations and perceptions of non-members of the EU are usually neglected in the study of EU's enlargement process. In order to better understand the sources of pro-integration (or anti-integration) foreign policies of the neighboring states, I employ the conceptual apparatus of "role theory". This work utilities the concept of "national role conception", defined as domestically shared views and understandings regarding the proper role and purpose of one's own state as a social collectivity in the international arena. On the cases of Russia and Turkey, I show how historically constituted domestically shared ideas about a role, function (or mission) of a particular state within wider international (European) environment inform their respective policies towards contemporary EU. For the Turkish elite's understandings of the proper role of Turkey within broader international environment is typical the dominance of kemalist nationalist discourse of modernization. Modernization and the quest for the status of respected European power form the core of Turkish identity. In light of this perceptions, the EU membership fits into the kemalist discourse as an accomplishment of the historical mission of attaining the standards of contemporary civilization. On the other side, the discourse of Russian elites is embedded predominantly in universalist messianic discourse, which is often spiced with realist and geopolitical concepts. To sum up, if we want to understand why Russia does not even think about the possibility of entering the EU, we have to take into account the burden of universalist tasks which Russia feels obliged to cary in the name of History or God. Moreover, Russia feels the obligation to protect (both from external threats and internal decay) Europe itself. Entrance into the EU would, quite logically, jeopardize the fulfillment of this historical tasks