Je česká myslivost institucionalizovanou formou trvale udržitelného pytláctví?

Cílem práce je odhalit pravou podstatou Zákona 449/2001 Sb., o myslivosti konstrukcí modelu soutěže o alokovaná vlastnická práva mezi myslivci, podporovanou skupinou, a ostatními uživateli zdrojů vázaných na půdu, zdaňovanou skupinou. Práce ukazuje, že dotovaná skupina myslivců snažící se eliminovat veřejnou opozici usiluje o zamaskování svých skutečných cílů prosazováním technicky nedokonalých institucí. Uvedeného se snaží docílit propagací uměle vytvořených atributů, jako je tradice a veřejný zájem. Z technického hlediska tato strategie vede k posunu referenčního bodu touhy a ke snížené schopnosti správně vnímat veškeré náklady související s programem na straně zdaňované skupiny. Výsledkem je, že zdaňovaná skupina přichází o svou skrytou výhodu a ekonomika se v rozporu s hypotézou o efektivní redistribuci dostává do Pareto-suboptimální pozice. Vezmeme-li navíc v úvahu všechny náklady rent-seekingu, tedy neúplné využití potenciálu pro internalizaci externalit, morální hazard a institucionální rigiditu, pak ani společenské náklady spojené s výslednou alokací vlastnických práv nejsou minimalizovány. Empiricky jsou předkládané hypotézy testovány na myslivecké statistice a výsledky prokazují, že zatímco deklarované veřejné cíle nejsou plněny, technicky nedokonalý Zákon dává vzniknout morálnímu hazardu ve prospěch soukromých zájmů myslivců.This paper aims at unveiling the true nature of the Czech hunting Act by modeling the competition for property rights characteristics among gamekeepers, the subsidized group, and other users of land based resources, the taxed group. We show that the subsidized gamekeepers' group seeking to decrease public opposition tries to obfuscate the true goal of its profit-oriented efforts by supporting relatively less revealing technically imperfect institutions. It does so by advertising artificially created qualities such as tradition and public interest. What hunters try to achieve technically is to shift the reference points of desire of the other users of land-based resources in order to disable them from perceiving total policy costs. As a result taxpayers' intrinsic advantage is undermined, and contrary to the efficient redistribution hypothesis a Pareto-inferior outcome is reached. Moreover taking full account of all costs of rent-seeking, including incomplete externality internalization, institutional rigidity and created moral hazard, total social costs, connected with the outcome of competition for property rights, are not minimized. Regarding empirical testing of the theoretical propositions, analyzing hunting statistics we prove that whereas the acknowledged public goals are not met, the technically imperfect Act 449/2001 Coll. creates moral hazard in favor of gamekeepers' private interests