Microfinance and microcredits in developing countries

Hlavním záměrem bakalářské práce je porovnat prostřednictvím zvolených poměrových ukazatelů finanční analýzy dva základní přístupy k financování nízkopříjmových vrstev obyvatelstva v nejchudších částech světa. První přístup je založen na finanční soběstačnosti mikrofinančních institucí, druhý je závislý na získávání dotací a darů. Bylo zjištěno, že finančně soběstačné instituce dokáží obsloužit větší počet klientů a taktéž návratnost úvěrů je vyšší než u institucí nesoběstačných, avšak oba druhy institucí mají procento ohrožených a odepsaných úvěrů nižší než komerční banky. Práce se také zabývá historií mikrofinancí, jejích přínosy, jako jsou pozitivní dopady na zdraví a vzdělávání, nebo možnými nedostatky, např. zneužívání moci vedoucími úvěrových skupin. Globalizace světového mikrofinančního systému je potom zohledněna v determinaci možného alternativního zdroje financování mikropodnikatelů, a to zapojení drobných investorů pomocí internetu.The main objective of the baccalaureate thesis is to compare through selected financial analysis ratios two leading approaches to financing the low-income population of the third world. The first approach is based on financial self-sufficiency of microfinancial institutions, the second is dependent on obtaining grants and donations. It was found out that financially self-sufficient institutions are able to serve more clients and have higher repayment rate on loans than non-self-sufficient institutions, however both types have lower portfolio at risk and write-off ratio than commercial banks. The work also deals with history of microfinance, its benefits such as positive impacts on health and education or possible drawbacks, e.g. abuse of power by group leaders. The globalization of the world's microfinancial system is taken into account in determination of alternative source for financing the microentrepreneurs, namely participation of small investors via internet