International impact of unilateral declaration of independence of Kosovo

My goal was to attempt to analyze impact of Kosovo crisis on international relations. Kosovo issue and its solutions have shaped two important principles of international relations in the last decade, which by repeating tend to become precedents. The first principle is humanitarian intervention without the mandate of UN, which was first applied in Yugoslavia in 1999. Similar action was applied in several different states during the last decade. Second principle, which is the main subject of my thesis, is unilateral declaration of independence which was recognized by more sovereign states then in previous occasions. By analysis of events in Georgia I tried to prove that separatism could become an instrument of international relations in future. Authority of UN is shaken in last decade and it could lead to reshaping of world order. Single-sided interpretation of morality and principles can replace international law. Apart from analyzing global impact of Kosovo crises I have tried to explore the problem in detail by researching the causes that let to conflict. Most of the attention I have devoted to period between 1974 and 1999, which I find crucial in the forming a situation that led to unilateral declaration in 2008. In the first part of my work I tended to explore international law arguments that were used by both followers and opponents of independence and tried to preview aspects of teory of secessionVe své práci jsem se pokusil analyzovat dopad kosovské krize na mezinárodní vztahy. Problematika Kosova a její řešení v posledním desetiletí vyprodukovali dvě důležité zásady, které po opakovaném používání mají tendenci stávat se precedenty. První zásada vznikla během války v roce 1999 a lze ji popsat jako humanitární intervence bez mandátu OSN. Tento postup po SRJ byl uplatněn i v jiných státech v průběhu posledního desetiletí. Druhou zásadou, která je hlavním tématem mé práce, je jednostranné vyhlášení nezávislosti, které podpořilo mnohem více státu než v předešlých případech jednostranných pokusu o osamostatnění. Pomocí analýzy událostí v Gruzii se pokouším prokázat, že separatismus bude v budoucností využíván jako nastroj mezinárodní politiky. Autorita OSN v posledním desetiletí slábne a pokud tento trend bude pokračovat hrozí, že právní zásady v mezinárodních vztazích budou vystřídány jednostrannou interpretaci morálky. Kromě zaměření na dopady kosovské krize na mezinárodní uspořádaní pokusil jsem se o hlubší analýzu kosovské problematiky. Věnoval jsem se dějinám konfliktu se zaměřením na události v období mezi rokem 1974 a rokem 1999, které považují za rozhodující ve vývoji problematiky. Právní část práce jsem věnoval seznamováním se s normami mezinárodního práva, které používali ve své argumentaci odpůrci a stoupenci nezávislosti Kosova a náhledu do obecné teorie secese