Účinnost vrstvy a objemový koeficient převodu hmoty jako parametry přenosu hmoty při vytěsňovacím praní buničiny

The long-fibred spruce sulphite and kraft pulps, as well as short-fibred soda pulp cooked from rapeseed straw were subjected to displacement washing under laboratory conditions. Pure water was used as wash liquid, the conductivity of which was described by the permeability. The unmovable pulp bed was characterised by its average effective flow porosity, specific resistance, and equivalent pore diameter. The displacement washing process was divided into two periods. The first period, when spent liquor was displaced from the inter-fibre pores, was described by bed efficiency. The transport of solute in the second period, when leaching prevails, was characterised by the volumetric mass transfer coefficient. The results obtained showed that the bed efficiency increases with increasing Péclet number, however, it decreases with increasing dimensionless dispersion length. The bed efficiency obtained for long-fibred spruce pulps was found to be greater compared to that for short-fibred soda rapeseed pulp. The average volumetric mass transfer coefficient determined for all pulp types had an increasing trend with increasing superficial wash water velocity.Dlouhovláknitá smrková sulfitová a sulfátová buničina spolu s krátkovláknitou natronovou buničinou uvařenou z řepkové slámy byly prány vytěsňovacím způsobem za laboratorních podmínek. Jako prací kapalina byla použita voda. Nepohyblivá vrstva buničiny byla charakterizována průměrnou průtočnou mezerovitostí, měrným odporem a ekvivalentním průměrem póru. Průběh vytěsňovacího praní byl rozdělen do dvou period. Praní v první periodě, kdy dochází k vytěsňování výluhu z pórů mezi vlákny, bylo popsáno místní účinností. Převod hmoty ve druhé periodě, kdy převažuje vyluhování látky z vláken, byl charakterizován objemovým koeficientem převodu hmoty. Získané výsledky ukázaly, že místní účinnost se zvětšuje s rostoucím Pécletovým kritériem, avšak snižuje s rostoucí bezrozměrnou disperzní délkou. Účinnost vrstvy byla větší pro dlouhovláknitou buničinu ve srovnání s krátkovláknitou natronovou buničinou z řepkové slámy. Objemový koeficient převodu hmoty rostl se zvětšující se rychlostí prací vody u všech proměřených druhů buničiny