Possibilities for the use of selected methods for the determination of body composition in children in their adolescent stage Možnosti využití vybraných metod pro stanovení tělesného složení u dětí v období puberty

The variables of fat mass (FM), fat free mass (FFM) and total body water (TBW) are considered to be the most important components of the body's composition. At present, there are quite many methods for the evaluation of body composition. They differ in both devices used and personnel requirements and in the determination accuracy of the monitored data, which are the most important factors limiting their use under various conditions. The aim of our work is to find out more details about those methods for the determination of body composition that are available at present and to consider their possibilities in use for a group of children under laboratory and field conditions. Altogether, the following subjects were tested, n=30, aged 10 to 14 years, 17 of whom were boys and 13 of whom were girls. A good match, of the DEXA method and other chosen methods for the determination of body composition, was found in both boys and girls, but from the statistical and objective significance points of view, we deduce a considerable differentness between various methodics mainly due to the differentness of prediction equations. Lidské tělo můžeme v podstatě rozdělit do několika komponent, které mezi sebou vytváří vzájemné vztahy. Mezi nejvýznamnější komponenty tělesného složení řadíme tělesný tuk (FM), tukuprostou hmotu (FFM) a celkovou tělesnou vodu (TBW). Tělesné složení, v nejčastějším pojetí jako velikost podílu depotního tuku a aktivní hmoty, vytváří výrazný somatický znak, který se charakteristicky rozvíjí v závislosti na věku, pohlaví a stupni tělesného rozvoje. Obecně lze parametry tělesného složení stanovovat množstvím metod, které se liší jak přístrojovou a personální náročností, tak i přesností stanovení sledovaných dat. Hlavním cílem této práce bylo posoudit možnosti využití metod pro stanovení tělesného složení, které jsou v současné době k dispozici v laboratorních a terénních podmínkách, u dětí. Do studie bylo zahrnuto celkem 30 probandů, z toho 17 chlapců a 13 děvčat ve věku 10–14 let. Hodnotili jsme základní antropometrické parametry (tělesná výška, tělesná hmotnost, BMI, WHR, obvodové a šířkové rozměry, komponenty somatotypu podle Heathové a Cartera). Pro stanovení tělesného složení jsme použili referenční metodu DEXA (typ HOLOGIC), měření tloušťky kožních řas podle Pařízkové (Bestův kaliper), metodu podle Matiegky (1921), bioelektrickou impedanci – BIA (Bodystat 500, OMRON BF 300, TANITA TBF – 551). Pro přepočet na množství tělesného tuku (%) jsme zvolili různé predikční rovnice. U chlapců i děvčat jsme nalezli významnou závislost mezi některými antropometrickými parametry (obvod pasu, obvod boků, komponenty somatotypu, tloušťka kožních řas) a množstvím tělesného tuku (%) z metody DEXA, resp. DEXAtrup. U chlapců i děvčat byla nalezena dobrá shoda metody DEXA a ostatních zvolených metodik pro stanovení tělesného složení. Významné rozdíly mezi jednotlivými metodami ukazují především na odlišnost zvolených predikčních rovnic