Cílem následujícího textu je představit způsoby manipulace s dichotomií příroda/kultura, přítomné v metodologických diskusích německé duchovědy na sklonku 19. století a jejich následnou expozici ve vznikající brněnské sociální vědě v první třetině století dvacátého. Předmětem výzkumu jsou na jedné straně některé texty novokantovců Windelbanda a Rickerta a také práce Diltheyovy, reprezentující významné pozice německé duchovědy 19. století, a na druhé straně práce F. Weyra – představitele brněnské normativní teorie – a metodologické úvahy I. A. Bláhy – zakladatele brněnské sociologie. Snahou je ukázat, jakou funkci sehrála tematizace opozice pojmů příroda a kultura v německé duchovědě a jaké to mělo důsledky pro brněnskou sociální vědu