Regionální rozrůzněnost, teritoriální cleavages a utváření stranicko-politických soustav. Ukrajinský případ

Přirozenou a nepominutelnou součástí výzkumu procesu utváření nynější ukrajinské stranicko-politické soustavy je studium uplatnění teritoriálních cleavages a regionální rozrůzněnosti v tomto komplexním procesu. Vzhledem k naprosto zjevné regionální rozrůzněnosti Ukrajiny a evidentnímu politickému významu této rozrůzněnosti se tento fakt jeví jako nesporný a samozřejmý. Je ovšem třeba dodat, že tato samozřejmost s sebou přináší jistá úskalí a že se může z heuristického hlediska jevit poněkud kontraproduktivní, pokud - resp. nakolik - vede k oslabení či utlumení vcelku zdravých pochybností o smyslu a účelu aplikace nedostatečně adaptovaných tradičních konceptů a schémat (ať již rokkanovské či jiné provenience) v současném ukrajinském kontextu. Není naším záměrem pokoušet se zde o souhrnné posouzení způsobu a výsledků aplikace kupříkladu rokkanovské teorie cleavages v pracích, jež se v posledních letech zabývaly genezí ukrajinské stranicko-politické soustavy. Chceme při této příležitosti pouze upozornit na několik podle našeho názoru významných aspektů této problematiky a přispět k více sofistikovanému pojímání vazby mezi ukrajinskou soustavou politických stran, teritoriálními cleavages a “regionálním efektem” ve sféře ukrajinské stranické politiky. V této souvislosti nám jde – na úvod této stati – především o stručné zdůvodnění a obhajobu dvou klíčových tezí: 1. působení teritoriálních cleavages a regionální rozrůzněnosti na ukrajinskou stranicko-politickou soustavu nelze redukovat na zkoumání regionálně podmíněných a vyjádřených odlišností volebního chování ukrajinského elektorátu; 2. teritoriální cleavages (resp. konfigurace cleavages) a s nimi spjaté regionální politické subkultury je naprosto nezbytné posuzovat vždy v příslušných arénách či kontextech s přiměřeným rozlišováním primárních a sekundárních momentů jejich systémotvorného působení