Teacher’s social representations of burnout: burnout between experience and analytical category

Syndrom vyhoření jakožto rizikový faktor pro učitele je zavedený pojem jak ve vědě, tak ve veřejném diskurzu. Co ale pojem vyhoření znamená? Jaký je vztah mezi pojetím vědy a pojetím samotných učitelů? Aby bylo možné na uvedenou otázku odpovědět, je nutné zabývat se obojím – pohledem vědy i pohledem samotných aktérů.Tato studie se snaží odpovědět na otázku, zda a jakým způsobem se liší vyhoření jakožto sociální reprezentace (pohled vyučujících) a vyhoření jakožto analytická kategorie (akademický diskurz). V úvodní části textu se zabýváme zejména problematikou sociálních reprezentací, následuje popis metod a výsledková část. Srovnání vědecké a aktérské perspektivy je uvedeno v diskuzi.Zdrojem dat prezentovaného výzkumného šetření jsou výsledky dotazníku vyhoření (N = 2394), polostrukturované rozhovory s vyučujícími zaměřené na problematiku vyhoření (N = 46) a položky nejužívanějších škál měřících vyhoření.Výsledky naznačují, že zatímco sociální reprezentace vyučujících se zkušeností s vyhořením má velmi blízko k vědeckému pojetí vyhoření, reprezentace vyučujících bez této zkušenosti je tomuto pojetí vzdálenější. Tito vyučující totiž akcentují zejména vnější rovinu vyhoření (z určitého pohledu se tedy zaměřují spíše na důsledky), a to proto, že vnitřní rovina (příčiny vyhoření, tedy vyčerpání) jim zůstává skryta. Článek se zaměřuje rovněž na důsledky, které toto „míjení“ může mít v rovině školní reality.Burnout syndrome as a high risk factor for teachers is well established term in scientific and also in public discourse. But what does the term burnout syndrome actually mean? What is the relation between science and teachers themselves? To better understand it, it is necessary to deal with science on the one hand and the actors on the other.This study therefore wants to answer the question of the differences between social representation of burnout (teacher‘s perspective) and burnout as an analytic category (perspective of the science). The general topic of the social representations is mentioned in the introduction, followed by the description of methods and results part. The comparison of the perspectives is in the discussion.Our data contains questioner of burnout (N = 2394), interviews with teachers about burnout (N = 46) and the items of the most used measures of burnout.The results indicate that the social representation of teachers with burnout experience overlaps scientific concept of burnout. However, the social representation of teachers without this experience does not. These teachers accentuate mainly the extrinsic level of burnout (from a certain point of view, they are more focused on the consequences) because the intrinsic level (the causes – exhaustion) remains hidden. The article is also dealing with the consequences in school reality