Education policy: Different definitions, assumptions and implications

Cílem této teoretické studie je vymezit různé přístupy k vymezení vzdělávací politiky, rozebrat předpoklady, na kterých jsou postaveny, a ukázat implikace těchto přístupů. V první části studie je ukázána trojdimenzionálnost pojmu politika. Ve druhé části jsou diskutovány různé definice vzdělávací politiky. Ve třetí části, která je strukturována do pěti samostatných kapitol, jsou postupně rozebrány klíčové dimenze různých přístupů ke vzdělávací politice. Studie je zakončena implikacemi pro výzkum i praxi. Podle autora je vhodné odlišit pět aspektů, ve kterých se definice vzdělávací politiky nejvíce rozcházejí. Za prvé, má-li se vzdělávací politika chápat spíše jako sada konkrétních událostí, nebo jako proces. Za druhé, nakolik je politika explicitně vyjádřená v dokumentech versus nakolik je třeba ji odkrývat na základě analýzy jednání aktérů. Za třetí, kdo politiku tvoří. Za čtvrté, zdali je politika spojena s nějakým záměrem, nebo jde o jakékoli, i nezáměrné, jednání. Za páté, zdali mají přednost struktury, které politika vytváří, nebo aktéři, kteří v rámci těchto struktur jednají. Studie dochází k závěru, že vymezení vzdělávací politiky jako oblasti studia je třeba podstatně rozšířit a překonat některé nerealistické předpoklady i umělé hranice, v rámci kterých se vzdělávací politika analyzuje. V rámci jednotlivých výzkumů je ovšem třeba vždy pečlivě vymezit a zpřesnit, jaký aspekt vzdělávací politiky máme na mysli.The aim of this theoretical study is to delimit diff erent approaches to educational policy, analyze assumptions on which they are based and show implications of these approaches. The article starts with distinguishing among educational polity, politics and policy. Then diff erent definitions of educational policy are discussed. The core of the article consists of discussion of five key questions which form basis for diff erent approaches. The article concludes with implications for research and practice. Five dimensions of the term are distinguished: event versus process, explicit artifacts versus policy detection, policy actors involved, big policies versus small policies, intentions versus any actions, structure versus agency. Assumptions behind each of these aspects are discussed. It is argued that the broadening of the scope of educational policy studies is desirable as it will help overcome some unrealistic and too narrow assumptions. On the other hand, in empirical research this inclusion of new topics and aspects must be accompanied by clear specifications of the terms, including the term educational policy itself