Daňové ráje v Evropské unii, jejich identifikace a využívání nadnárodními společnostmi

Tax avoidance is currently an important topic and tax havens play a key role in it. Globalisation brings more possibilities of international tax planning therefore the importance of tax havens has increased even rapidly. Although they are called tax havens, the tax legislation is not the most important indicator of better taxation conditions. Multinationals can reach lower effective tax rate by separate agreement with governments therefore it is important to analyse also other indicators. This contribution focuses on the European Union and tax havens, which are member countries of this organization. Data used as variables within selected method address disproportion of some economic indicators in tax havens. As a method, cluster analysis was selected because it is able to separate the group of tax havens. Results show that there is significant difference between EU countries. Five EU countries are identified as tax havens: Luxembourg, Ireland, Netherlands, Malta and Cyprus. These countries report significantly larger flows of foreign direct investments and larger importance of intellectual property or financial sector in their economics. Especially the position of Luxembourg can be named as strong tax haven. On the other hand, the other EU countries have relatively close position to each other in terms of selected variables. Overall, tax havens report asymmetric in several economic indicators, which address international profit shifting and investment activity.Daňová optimalizace je v současné době důležitým tématem a daňové ráje hrají v ní klíčovou roli. Globalizace přináší více možností mezinárodního daňového plánování, proto se význam daňových rájů značně zvýšil. Ačkoliv jsou nazývány daňovými ráji, jejich daňová legislativa není tím nejdůležitějším indikátorem lepších daňových podmínek. Nadnárodní společnosti mohou dosáhnout snížení své efektivní daňové sazby individuální smlouvou s vládou, proto je důležité analyzovat také další indikátory. Tento příspěvek se zaměřuje na Evropskou unii a daňové ráje, které jsou členy této organizace. Data použitá v rámci metod jako proměnné jsou zaměřena na disproporci některých ekonomických indikátorů v daňových rájích. Jako metoda byla vybrána shluková analýza, protože umožňuje separovat skupinu daňových rájů. Výsledky ukazují, že existuje významný rozdíl mezi zeměmi EU. Pět členských zemí bylo identifikováno jako daňový ráj: Lucembursko, Irsko, Nizozemsko, Malta a Kypr. Tyto země vykazují významně vyšší pohyby přímých zahraničních investic a vyšší důležitost intelektuálního kapitálu nebo finančního sektoru v rámci svých ekonomik. Především pozice Lucemburska může být označena jako pozice silného daňového ráje. Na druhou stranu ostatní země EU mají relativně blízkou pozici k sobě navzájem, co se týče vybraných proměnných. Daňové ráje tak vykazují asymetrii v několika ekonomických indikátorech, které se zaměřují na mezinárodní přesouvání zisků a investiční aktivitu