Převzdělanost – nesoulad na trhu práce

Rostoucí počet absolventů vysokých škol a přetrvávající poptávka po dalším vzdělávání v populaci vede k obavám z nesouladu mezi požadavky na uchazeče o pracovní místa a kvalifikací pracovních sil, a to jak ve smyslu převzdělanosti a někdy i nedostatku vzdělání. Tento příspěvek se zabývá převzdělaností absolventů, protože podíl absolventů vysokých škol v posledních 20 – 30 letech vzrostl téměř ve všech vyspělých zemích (včetně České republiky). Zdá se, že existuje konflikt ve veřejné politice, že zatímco počet zapsaných studentů na veřejných vysokých školách, a tedy počty absolventů roste, v budoucnu by mohl nastat nedostatek odpovídajících pracovních míst. První části příspěvku se zabývají různými metodami, které se používají k měření požadované úrovně vzdělání, a teoriemi (vyhledávání a přiřazování, teorie lidského kapitálu, teorie přiřazování atd.), které mohou být použity pro interpretaci převzdělanosti Poslední kapitola se zabývá empirickými výsledky vlivu převzdělanosti na výdělek. Výsledky tohoto výzkumu jsou důležité jak pro tvůrce vysokoškolské vzdělávací politiky, tak pro řízení vysokých škol, zejména v době, kdy jsou pod tlakem veřejné rozpočty, ze kterých jsou veřejné vysoké školy převážně financovány