International abduction of children

Diplomová práce poskytuje komplexní pohled na problematiku mezinárodních únosů dětí z pohledu občanskoprávní, za použití metody analýzy a komparace. Práce se systematicky skládá ze šesti kapitol. První kapitola je pojata jako úvod do problematiky mezinárodních únosů dětí. Je v ní nastíněn vývoj této problematiky na úrovni národní i celosvětové a změny, ke kterým v průběhu několika let postupně došlo. Druhá kapitola je věnována především interpretaci klíčových pojmů v případech mezinárodních únosů dětí. Je vysvětleno, co je to mezinárodní únos dítěte, kdo je považován za dítě ve smyslu příslušných právních pramenů, jak je vymezeno právo péče o dítě a obvyklé bydliště dítěte, kdo je ústředním orgánem pro případy mezinárodních únosů dětí a jaké má pravomoci, a dále také postavení Zprostředkovatele Evropského parlamentu a styčného soudce. Dále je zde poskytnut výčet základních právních pramenů, které problematiku mezinárodních únosů dětí upravují, a to jak na mezinárodní a unijní úrovni, tak na úrovni vnitrostátní, spolu s jejich vzájemnou aplikací. Pozornost je věnována také příčinám vzniku případů mezinárodních únosů dětí a základním principům a zásadám, jež ovládají návratové řízení ve věci mezinárodních únosů dětí. Třetí kapitola diplomové práce je zaměřena na úpravu problematiky mezinárodních únosů dětí v mezinárodních smlouvách, tedy na Úmluvu o právech dítěte, Úmluvu o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí a především pak na Úmluvu o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (Haagská úmluva) zejména na povinnost navrácení dítěte, která je stěžejním principem Haagské úmluvy, a výjimkám z této povinnosti. Prostor je v této kapitole poskytnut také případům, kdy je dítě uneseno do státu, který není smluvním státem Haagské úmluvy. Poslední podkapitola se zaměřuje na vztah Haagské úmluvy s Úmluvou o právech dítěte. Čtvrtá kapitola se věnuje mezinárodním únosům dětí v rámci Evropské unie, především pak Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003, o pravomoci, uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1347/2000 (Brusel II bis). Dalšími právními instrumenty, kterými se tato kapitola zaobírá, je Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, Listina základních práv Evropské unie a Evropská úmluva o uznávání a výkonu rozhodnutí o výchově dětí a obnovení výchovy dětí z roku 1980. Pátá kapitola se zabývá procesně-právní stránkou mezinárodních únosů dětí na území České republiky, zejména pak právní úpravou obsaženou v zákonu č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Pozornost je věnována také historickému vývoji právní úpravy problematiky mezinárodních únosů dětí a případu mezinárodního únosu chlapce Adriana Santany, kterým se zabývaly české soudy. Závěrečná šestá kapitola je koncipována jako prostor pro shrnutí získaných poznatků a zamyšlení se nad vhodností právní úpravy pro případy mezinárodních únosů dětí. Stručně shrnuto, současná právní úprava mezinárodních únosů dětí se jeví jako vhodná, ovšem s drobnými výtkami s ohledem na pravidla nastavená Haagskou úmluvou a Nařízením Brusel II bis.ObhájenoThis thesis gives a complete overview of an international child abduction problem from the civil law point of view, using the analysis and comparison methods. The whole thesis is composed of six chapters. The first chapter is an introduction to the topic of international child abduction. It details a development of this issue in both national and worldwide levels, which has arisen in past few years. Second chapter mainly explains the interpretation of key words in the case of international child abduction. It explains what the international children abduction is, who is considered as children in the sense of above legal sources, how the custody care is defined and what the habitual residence of the child is, what is central authority and its competence, and it also explain the roles of the Intermediary of European Parliament and a liaison judge. Next, I am enumerating all basic legal sources, which adjust the issue of international child abduction on both international and union level, as well as on the national level together with its mutual application. There's an attention paid to the causes of international child abduction and basic principles and guidelines, which form the returning process. Third chapter concentrates on adjusting of the international child abduction issue in international contracts. These are as follow: the Convention on the Rights of a Child, the Convention on Jurisdiction, Applicable Law, Recognition, Enforcement and Co-operation in Respect of Parental Responsibility and Measures for the Protection of Children and the Convention on the Civil Aspects of International Child Abduction from 1980 (Haague Convention) - especially the obligation to return children, which is the key principle of the Haague Convention, and the exceptions to that obligation. This chapter also focuses on cases, where a child is abducted to or from non-Convention countries. Last part of this chapter is related to link between Haague Convention and the Convention on the Rights of a Child. Chapter four is focusing on international child abduction within the European Union, mainly then the Council Regulation (EC) No 2201/2003 concerning jurisdiction and the recognition and enforcement of judgments in matrimonial matters and the matters of parental responsibility, repealing Regulation (EC) No 1347/2000 (Regulation Brussels II bis). The other legal instruments in this chapter are the European Convention of Human Rights, the Charter of Fundamental Rights of the European Union and the European Convention on Recognition and Enforcement of Decisions concerning Custody of Children and on Restoration of Custody of Children from 1980. Fifth chapter deals with procedural side of international child abduction in the Czech Republic, mainly with legislation in the law no 292/2013 Coll., Code on Special Court Proceedings. I am also focusing on historical development of legislation of the international child abduction matter and a case of international abduction of a boy Adrian Santana, which was deal handled by Czech courts. The final sixth chapter is drawn up as a place to summarize all the gathered information and an area to contemplate any suitability of legislation for the international child abduction cases. In brief summary, the current legislation for international child abduction seems to be suitable with a minor rebukes in the light of rules set by the Haague Convention and the Regulation Brussels II bis