Analysis of the regional differences in the Visegrad countries and their demographic aspects

Člověk, jako jeden ze základních výrobních faktorů, představuje významný zdroj rozvoje oblasti a je považován za jeden z nejdůležitějších faktorů konkurenceschopnosti. Počet lidí žijících na určitém území odráží jeho prosperitu, na druhé straně jejich vzdělání a kvalifikace determinují ekonomický vývoj území. Počet obyvatel není určován pouze porodností, ale také migrací, jež s ekonomickou úrovní také souvisí. Státy, které prošly v 90. letech procesem transformace, se dnes potýkají s prohlubujícími se regionálními rozdíly, což ovlivňuje i demografický vývoj regionů. Předkládaný článek se zabývá analýzou regionálních rozdílů zemí Visegrádské čtyřky. Cílem tohoto článku je analyzovat ekonomickou situaci regionů těchto zemí a identifikovat regiony s vyšším potenciálem přilákat nové obyvatele a především novou pracovní sílu na regionální pracovní trh.A person, as a factor in productive labour, represents a significant source of development and is considered an important factor in competitiveness. The number of people living in a certain area reflects its prosperity, but as well, their qualifications and education determine its development. The population in that area is given by the birth rate and spatial movement of the people.. Particular states that passed the transformation process in 90s had problems with the deepening regional differences. It influences the demographic development in the region. The article deals with the analysis of regional disparities in these countries – in the Czech Republic, Hungary, Poland and the Slovak Republic. The fundamental determinant of long-term success not only regions but also state is considered competitiveness. The aim of the article is to analyse the competitiveness of regions in Visegrad countries and assesses their demographic situation primarily their potential to attract new workers to the regional labour market