Předmětem práce je analýza právního rámce oblasti omezení svéprávnosti člověka a dalších méně omezujících opatření, které přináší nový občanský zákoník účinný od 1. ledna 2014. Rigorózní práce se vypořádává s různými možnostmi, které mají soudy k dispozici při rozhodování o svéprávnosti osob trpících duševními poruchami, díky kterým nejsou schopni samostatného rozhodování. Klíčovým bodem je uchopení důležitosti nové právní úpravy na pozadí Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Cílem práce je popsat důležitost ochranné funkce institutu omezení svéprávnosti a dalších méně omezujících opatření a nastínit systematický přehled možných řešení, jak ochránit jedince, jejichž schopnost samostatného rozhodování byla narušena.NeobhájenoT...