Intrapolitical processes and their influence on the foreign policy of the USSR in the years 1953-1964

Po smrti Stalina probíhal mocenský boj mezi členy kolektivního vedení. Vítězem se nakonec stal Nikita Chruščov, který se zároveň stal prvním tajemníkem komunistické strany a předsedou vlády. Sovětský svaz se v tomto období snažil vymanit z naprosté izolace a obnovoval kontakty a vztahy se socialistickými a kapitalistickými státy. Na předčasném XX. sjezdu KSSS v únoru 1956 Chruščov vyhlásil možnost výstavby socialismu prostřednictvím různých cest. Představil nový zahraničně-politický koncept mírového soužití a přednesl tajný projev, v němž odsoudil kult osobnosti a diktátorství Stalina. Kritika stalinistické éry narušila stabilitu socialistických států. Etapa tání/destalinizace byla v zahraničních vztazích zanedlouho opětovně vystřídána dalším stadiem studené války. Důsledkem tání na domácí scéně bylo množství reforem, které měly za následek utvoření silné opozice uvnitř strany, která kritizovala Chruščova. Opozice se nakonec postavila proti Chruščovovi a v říjnu 1964 byl na zasedání prezidia ÚV sesazen.ObhájenoAfter Stalin's death, there was a power struggle between members of collective leadership. In the end, the winner was Nikita Khrushchev who became the first secretary of the Communist Party and also the prime minister. In this period, the Soviet Union tried to get out of an absolute insulation and started restoring contacts and relations with socialistic and capitalistic states. At the early 20th Congress of the Communist Party of the Soviet Union in February 1956 Khrushchev announced an opportunity to construct socialism by means of certain ways. He presented a new foreign policy concept of peaceful co-existence and gave a Secret Speech in which he denounced the personality cult and dictatorship of Stalin. Criticism of the Stalin era disrupted the stability in socialistic states. De-stalinization and thaw period was in the field of international relationships replaced shortly by another phase of Cold war. The result of thawing on the domestic political scene were numerous reforms, which lead to the formation of a strong opposition within the party that criticized Khrushchev. Finally, this opposition faced Khrushchev and at the meeting of Central Committee of the Communist Party of the Soviet Union in October 1964 he was removed from power