Social Dimension of Household Waste

Tato disertační práce si klade za cíl obohatit diskuze o povaze hodnoty prostřednictvím analýzy domovního odpadu z vesnického prostředí v západních Čechách. Domnívám se, že hodnota je konstruována skrze vzájemný vztah mezi jednáním a materialitou, kde jazyk hraje roli prostředníka. Je evidentní, že zacházení s věcmi je v debatách o hodnotě zcela klíčové. Ve své práci čerpám především z Thompsonovy teorie transformace hodnoty. Využívám přitom dvou základních metod, etnografie a analýzy domovního odpadu, abych lépe porozuměla vztahu mezi lidmi a odpadem. Etnografický výzkum byl realizován mezi obyvateli malé vesnice v západních Čechách, v níž je trvale usídleno devět domácností. Do rozhovorů byl zařazen také vedoucí pracovník firmy svážející z této lokality odpad. Zároveň jsem analyzovala jak směsný, tak separovaný odpad z jednotlivých domácností. Výzkum odhaluje, že určité věci nejsou nikdy vyhazovány do odpadu a aktéři uplatňují různé strategie, aby se tomuto vyhození vyhnuli. PET lahve, sáčky a skleněné lahve odrážejí potenciál recyklace a jsou umísťovány do separovaného odpadu, zatímco ostatní plastové a skleněné předměty končí v odpadu směsném. Recyklace oděvů prostřednictvím darování Charitě nebo blízkým osobám naznačuje, že hodnota může být skryta v samotném jednání. Podobně lze nahlížet up-cyklační strategii renovace armádního vybavení (vozidla, padáky). Hodnota je pak zprostředkována jazykem, resp. slovy, kterými věci a jednání označujeme. Jedná se o specifickou terminologii a označování kategorií klasifikačního systému.ObhájenoThis dissertation aims to enrich the debate about the nature of value through the analysis of household waste in the countryside of West Bohemia. I argue that value is constructed via the relationship to action and materiality mediated by language. It is evident that handling the unwanted things plays the key role in debates about value. I draw on Thompson´s theory to describe transformations of value. I take advantage of both ethnography and analysis of household waste to deepen the understanding of the relationship between humans and waste. I conducted ethnographic research among inhabitants of a small village composed of nine households. Also, I conducted interviews with a director of a waste management company. In addition, I collected and analyzed solid household waste. Both mixed municipal solid waste and recyclable municipal solid waste were analyzed. The research reveals that certain things never become part of solid waste which indicates various ways actors engage with things. Plastic bottles, bags, and glass bottles reflect the potential of being recycled and, therefore, flow to special containers whereas other kinds of plastics are disposed to solid waste. Recycling of old clothing by donation to Charity or related persons suggests that value of objects may be hidden also in actors´ action. Similarly, I recognize up-cycling strategies in renewing army equipment (cars and parachutes). Finally, value creation occurs through the creation of meaning and modification derived from language. This includes special terminology and labeling of categories of classification system