Problematika homogenní aplikace laserového záření na rozsáhlé plochy lidské tkáně

Laserové přístroje jsou dnes řešeny mnoha technickými způsoby, které se odvíjí od jejich cílového použití, přičemž velmi speciální využití nacházejí lasery v lékařství. Účinek medicínských laserů je dán jejich základními fyzikálními vlastnostmi (vlnová délka, kolimace, koherence, monochromatičnost) a jejich interakcí s biologickými vlastnostmi cílové tkáně. Specifickou oblastí aplikace laserů v lékařství jsou situace, kde je z klinických důvodů vyžadována aplikace laserového záření na rozsáhlejší plochy (desítky až stovky cm2) při zajištění maximální homogenity distribuce laserové energie. Obsahem tohoto článku je kvantifikovat dostupné metody plošné aplikace nejenom technicky, ale i na základě biologického efektu in vivo s dlouhodobým sledováním. Práce vznikla jako výsledek společného výzkumu LFUK V Plzni a FEL ZČU v Plzni.Laser devices today are built using many different technical designs determined by their target application where a very special use have lasers in medicine. The effects of medical lasers are determined by their basic physical properties (wavelength, collimation, coherence, monochromaticity) and their interactions with biological properties of the target tissue. A specific area of application of lasers in medicine are situations where clinical reasons require the laser irradiation over larger areas (tens to hundreds cm2) at maximum homogeneity of the distribution of laser energy. The aim of this article is to quantify the available methods for surface application not only technically, but also on the basis of biological effects in vivo with long-term monitoring. This work is a result of joint research of Charles University Medical School and University of West Bohemia, Department of Electromechanics and Power Electronics both in Pilsen