The Evolution of Nursing the Patient Suffering from Alzheimers Desease

Cílem předložené práce bylo nastínit historický vývoj ošetřovatelské péče o pacienta s Alzheimerovou nemocí. Nejprve se zabývám vývojem všeobecného ošetřovatelství a popisuji Alzheimerovu nemoc včetně současného způsobu léčby. Protože byla nemoc objevena v roce 1906 a až do 70. let zůstala málo známou, historie ošetřování u této nemoci byla identická s ošetřováním ostatních pacientů s demencemi. Během posledních čtyřiceti let zaznamenáváme v léčbě Alzheimerovy nemoci veliký pokrok. Uvedení kognitivních farmak v devadesátých letech přineslo ohromné zlepšení léčby časných stádií nemoci. Tím je kladen důraz na účinný a včasný záchyt pacientů, u kterých nemoc zatím nepokročila do pozdějších stádií. Bohužel, většina pacientů je stále zachytávána příliš pozdě na to, aby mohli užít přínosů kognitivních farmak. Mimoto jsem zaznamenala rozhovory se čtyřmi lidmi, kteří zasvětili svůj pracovní život pacientům trpícím Alzheimerovou demencí. Všichni poskytli zajímavý náhled na problematiku, využitelný k další diskusi. Shodují se na tom, že v posledních letech nastal významný pokrok v léčbě a ošetřovatelství, ale také zdůrazňují nezbytnost vážně se zabývat organizačními aspekty léčby v budoucnosti, protože sociální dopady nemoci se stávají stále důležitějším problémem.Katedra ošetřovatelství a porodní asistenceObhájenoThe aim of this work was to outline the historical evolution of nursing the Alzheimer?s disease patients. At first I briefly deal with the evolution of general nursing and describe the Alzheimer?s disease, including the current way of treatment. Because the disease was found in 1906 and stayed little known till 70?s, the history of nursing the desease used to be identical with caregiving to other patients with dementia. We can see a great progress of the Alzheimer?s disease treatment during the last fourty years. In 90?s, cognitive drugs have brought a prolongation of the early stages of the desease and a huge improvement of the patient?s quality of life. That lays weight on the efficient recognizing patients where the desease has not progressed to the later stages yet. Very unfortunately, most of the patients are recognized too late to enjoy benefits of the cognitive drugs. Besides of that, I have interviewed four persons who dedicated their carriers to Alzheimer?s disease patients. All of them brought some interesting ideas to the issue to be discussed. All of them find signifficant progress of the treatment during the last years, but also emphasize the necessity to seriously deal with the organizing the treatment in the future, because the social aspects of the disease are becoming more and more important